ekologický není, ale je demostrace toho. že jsme schopni v případě nouze fungovat i dál na jiných alternativách ­(a je lepší mít hotovou technologii dříve, než pak čekat generace na vývoj něčeho co akutně potřebujeme­)

- chemická hnojiva jsou výhodná z několika důvodů a jeden z nich je, že přírodní procesy jsou neefektivní­/pomalé a dnes jde v první řadě o prachy a vytěžit co nejrychleji co nejvíce peněz z nejmenší plochy a není potřeba nechávat pole ladem :­)

Tak dnes uz se vi, ze chemicky hnojiva jsou spatny a i jak skodi, ze na poli nejsou rostlinny zbytky ­(většinou nejsou, někdy jo­). napr soucasna hlina coz je prevazne pisek s chemickym hnojivem nezachyti vodu proti povodnim jako kvalitni urodna hlina. dal chybi ziviny proto, ze v zemi chybi hmyz, hmyz tam je když muze žrát suchy rostlinny zbytky, hmyz po svym zivote pak svym rozkladem vytvori ucinny hnojivo, kdyz to funguje, je tam spoluprace hmyzu, hub a bakterií, dohromady vyrobi kvalitni hlinu a dobre se z pisku a jilu uvolňují nove mineraly. hlina jak je pak super akumulator vody, tak nejen ze omezuje povodně, ale zvysuje urodu zasobou vody v dobe sucha. je jen potreba nechavat trochu rostlinnych zbytku a mit uzky pásy pole preruseny uzkym pruhem trávy, keřů a stromů. je pak i vic dreva nebo vyssi uroda ovocnych stromů vzhledem k jednomu stromu. dohromady to vse s tim zivotem funguje lip nez chemicky hnojiva, ale chemicky hnojivo je schopny dat okamzity vysoky zisky a tim lidi nevidi ze ta prirodni verze se dlouhodobe vyplati i ekonomicky. je to jak vybrat penize z vynosneho uctu, kdy clovek nevi ze kdyz tam necha co nejvic, vydela celkově mnohem vic v dalsich letech.

- maximální výnos OK
- příjde pohroma, tak pojistka a nebo dotace OK
- po nas potopa >> nevadi, protože vydělali

Výnos nevadí. Ale biomasa se musí vracet. A brouci nechat žít. Dneska se z pole sklidí a odveze prakticky 100% toho co vyrostlo. ­(jasně, třeba sláma má nějaké ztráty, ale zanedbatelné­) A pak se to ­"zeleně­" použije. Jenže na pole se bologického nevrátí NIC. Žádný hnůj, žádná močůvka, žádný obsah žumpy, žádný kal z čističky ­(ten byl dokonce ynteligentně vyhlášený za nebezpečný odpad­). Sláma a jiné stonky se například v+ětšinou proženou peletkovačem a šup do kotle. A dokonce i to málo co projde bioplynkou spíš následně končí v kompostárně a je na PRODEJ pro prachaté. Což si zemědělec fakt nemůže dovolit. ­(­/btw, máte vůbec představu, kolik takový ­"zazobaný kulak­" trží? Drobná nápověda: V úrodném polabí sklidí 65­-70 metráků pšenice z hektaru. Prodá jí v lepším případě za 3,50, většinou spíš méně. Běžná sklizeň je 18­-20 tisíc kč na HEKTAR. Máte představu, jaká je fuška ten hektar obdělat? Co stojí traktor? Co stojí půjčit kombajn? ­(pač na vlastní nemá ani omylem­) Co stojí nájem půdy? ­(nějaký demokradt státní půdu rozdal kradstituentům, dneska skoro nikdo nehospodaří na svém.. Což je další příčina problémů. Ono jde vybudovat vodojem na pár set kubíků a svést do něj deště a jarní vodu, ale něco to stojí. ­(hoooodně to stojí­) Ono jde zařídit, aby se na pole vrátial biomasa, ale něco to stojí.. NIKDO s mozkem to nebude investovat do cizí půdy, kde má v nejlepším případě smlouvu na 10 let.. Plus, pokud se vás majitel rozhodne vyrazit, tak to vřdy nějak může udělat. A vy půjdete ne s holým zadkem, ale s řádným dluhem. Případ Babiš versus agro buzerantovice je mediálně známý, ale rozhodně ne jediný, na vsi se podobné sviňárny dělají odjakživa.)

(Ehm teda, aby to neznělo blbě, jako že navrhuji zahodit pokrok a hn ojit výhradně hnojem a močkou.. Umělé hnojivo je užitečné. On i ten herbi, fungi a insekticid je užitečný. Ale musí se používat, ne ZNEužívat.. Dneska se zneužívá neskutečným způsobem. Jablko projde 14 postřiky. Pokud pominu, že rezidua ani v jablku, ani v půdě nejsou zrovna fajn, tak dotyčné postřiky vyhubí nad a pod sadem veškerý ­"škodlivý­" ­(tedy spíš veškerý­) hmyz, houby, plísně, všechno.. A pak se lidé diví, že příroda nefunguje.

No jasně ty různý druhy života jsou v sadu nutný. Houby, plísně jsou nutný pro stromy, stromům dopravují minerály z okolí. Stromy se vyvinuly ve spolupráci s houbami, plísněmi, ne samostatně, takže bez nich to dobře neumí a jsou bez nich oslabený. Ty všechny chemikálie dělají víc škody než užitku, protože té složité přírodě nikdo dobře nerozumí.

Jo ty jdou dolu sami. Jsou dost nizko, kde je brzdi zbytky atmosfery. Oni maji palivo a pohon aby si naopak udrzeli rychlost a tim vysku, neni to jen pro navedeni na pozadovanou drahu a spravne rozmisteni na ni. Vydrzi jen nekolik let a jdou k zemi. To je nastesti uz delany s ohledem na vesmirne smeti i kdyz duvod je i kratka cesta signalu a protoze jeden satelit vidi maly kus zeme, tak jich musi byt tisice. Abych se opravil, nic nespaluji, ale vystreluji elektricky urychlene ionty xenonu.

Kyslík stejně nikdy nebude ­"zelený­" pač je jeho oddělení ze vzduchu energeticky náročné. A až Musk dodělá funkční starship, bude stačit jen natankovat bioplyn místo fosilníého metanu.

Testovaci ­"skoky­" raket se delaji nejdriv jen stovky metru az kilometry, az vse dobre funguje, tak jsou pokusy na obeznou drahu. Neni to proto ze by raketa nebyla schopna letet na obeznou drahu. Je to sběr dat o motorech a tak.